Blog/ blok

Řeknu vám, že tuhle část léta se snažím ustát bez kolapsu, protože teplota 25+ je pro mě ohrožující. Pracovat mi jde jen ráno a později večer, ale vzhledem k tomu, že neumím vstávat brzo, tak spíš večer. Naštěstí nemám přede dveřmi žádný deadline, takže dodělávám spíš malé věci a resty.

O víkendu jsem byla u rodičů a bílila jsem jim pokoj, pak to chtělo ještě natřít trubky, futra … nakonec i dveře. Samozřejmě je to v naprostém kontrastu s tím, co jsem napsala v prvním odstavci, ale rodiče jsou rodiče. I kdyby nastala Sahara, maluju a natírám. Naposledy jsem se takhle zapotila při přespolním běhu na základce. Srdce mi tlouklo stejnou rychlostí.

Konečně jsem poslala ke zpracování své webovky, což je i pro vás důležitá zpráva, pokud mě budete chtít číst dál. Blog zasetalucie se totiž přesune přímo tam. Doufám, že se podaří překlopit i veškerý blogový archiv, protože nikde není můj život zachycen podrobněji, než v něm. Když cokoli hledám, jdu sem. 

Po roce samoterapie jsem konečně zpracovala psychický blok nic neumím a rozhodla se k novému pracovnímu kroku. Chci učit a vést kurzy. Nejenom na jedné vš (pokud dostane na scenáristiku akreditaci), ale i v kurzech. Nepůjde jen o scénář, protože to je fakt hodně specifický obor, ale i o psaní literární. Jak začít psát, jak vystavět děj, co s postavami … postavit příběh je základ. Teprve pak si s ním autor může začít hrát.

Nicméně vlastní psaní je pro mě pořád největší láska. Až poleví vedra, začnu pracovat na filmu. Celovečerním a barevném 🙂