Ráno v sedm se Stelou u doktorky na odběru asi půl litru krve. Odvracela jsem tvář taky. Ale snad to konečně napoví, co jí vlastně je. Dnes jsme doma všichni, my s Ivanem home office, Stela no office. Takhle to u nás vypadá bez retuše. Prostě jsem vzala foťák a zmáčkla. Vždycky mě pobaví fotky jako nepořádku, kterým se blogový svět jen hemží. Pravda se moc nenosí. Stylizace vládne všemu.
A zítra začíná olympiáda.
Budu u televize pečená vařená.
Miluju!
Lucie, nebýt ty válenky v záběru, vypadá to naprosto organizovaně – žitě. Ne odžitě! : ).
Stela – nápad – nemá parazita?
Zjistí se to z krve, pokud se to pošle na patřičný rozbor, tedy.
Známá měla kašel kašel kašel kašel, proklepli ji zleva doprava, nic, až pak objevili zapouzdřelou TASEMNICI na plicích. Odčervili ji, a dobrý.
Nelekat se, parazity máme každej, zelenina, ovoce, zvířata… a zapouzdřet se uměj kdekoli. I na srdci. I na mozku. A to je skoro symbol.
Tak dobrou : ).
Měla by mít rozbor na parazity, štítnou žlázu, černý kašel … sama jsem zvědavá, co z toho vyleze 🙂 Ale díky za tip a pochvalu stylistky!
…a uměj i člověka uvrhout do depréze. Říkala mi kamarádka odbornice.
/Jo, a zelenina, ovoce – to ne jakože mají taky parazity, ale jakože parazity máme ze špatně umytého ovoce a spol./
Z mého pohledu máte doma krásně naklizeno! U nás běžně není ani kam šlápnout, ale nechává mě to klidnou. Chápu dětský tvůrčí nepořádek. A vy musíte mít čisto, když Stela leží na zemi. 😉 Líbí se mi ty nakročený boty! Ani to není stylizace? 🙂
Tak to mě pobavilo! Stela se totiž zula až asi po dvou hodinách, co jsme přijeli od doktorky a co si ustlala na zemi 🙂 Takže z kozaček rovnou do peřin.
Zabloudila jsem sem náhodou a fotky nepořádku mě pobavily. Jednak je vidět, že máte krásné bydlení a hlavně, že je zabydleno. Když jsou v domě děti a ten dům je uklizený, je něco špatně. Čas věnovaný dětem je účelněji strávený, než čas věnovaný smýčení. … A když přijde návštěva udělá se (jak říká moje známá) "potěmkin" a jsme "happy".
Přeji pohodu při sledování olympiády, též se těším.
Jednak zdravím paní blogovou domácí – dobrý den, Lucie – jo a držím palce, ať výsledky pohnou události kupředu a k lepšímu! (znám a vím) – a mooooc zdravím Věrčinu známou a heslo POTĚMKIN!!! Je to nádhera, ty stejné myšlenkové Prčice, tedy pochody:-)))) Já to tak totiž říkám taky!
Mě se to ale jednou vymstilo v reálu, kdy dorazila exskorotchyně, já naházela venkovní binec do skříně a jala se konverzovat…babi seděla ČELEM k oné pandořině skříňce, a jak mluvila mluvila, skříňka se otvírala otvírala a v půlce její věty se Potěmkin v plné parádě vyvalil ven:-))))))
Náhodou to dopadlo v poklidu:-))
Magda
Konečně normální fotka…já už trpěla komplexem méněcennosti, že je u nás vždy doma jak po výbuchu…všude načinčané domácnosti, polštářky v lajně, serepetičky…Lucie, zvedla jste mi sebevědomí a po návratu z práce se nedám na úklid, ale lehnu si s čajem k olympiádě 🙂
já věřím, že jak uvnitř tak navenek, že to čím a jak se obklopujeme zrcadlí naše nejvnitnější Já:) já si v chaosu neodpočinu, potřebuju souladnost,jak uvnitř tak okolo..ve vztazích i pohledově:) není to o naklizenosti-pro mě= nedobrovolná potřeba být "dokonalí" a nedělat "chyby" ale miluju pohled na souladné detaily..tak jak je to i v přírodě..ne bonsai,ale divoká třešeň:)…asi tomu nebudete nakloněná-vytvářím si tu domněnku, podle toho, co čtu,ale většina ne-mocí má mentální příčiny…je to zpráva, poselství zevnitř, skrze tělo,abychom dál ne-mohli-tedy ne-moc, dělat co děláme a volit si myšlenky, které si volíme..tím, že ty zprávy západní medicina potlačí léky ,operacemi a pod, protože ona neumí léčit příčiny,ale jen potlačovat následky, tak musí ty zprávy přitlačit ve větších ne-mocech…lepší je naslouchat dobrovolně, preventivně než pod tlakem nutnosti…ale k tomu je potřeba věřit, že nejsme jen hmota-tělo, ale něco víc – napsala bych duše,ale nechci vás odradit rovnou:). a že to víc-duše se snaží komunikovat – a z lásky k sobě naslouchat sobě:)…když je nemocné dítě, je nemocná rodina..děti zrcadlí rodině,aby mohlo dojít ke změně..děti vidí pod povrch..a vidět pod povrch, pod nastavené k vidění, je tížící….nechci vás tlačit nikam, jen je těžké vidět ne.mocné děti, které se snaží,ale je nikdo neslyší….přeju radostný dny:)Káťa
Káťo, vlastně souhlasím s vámi – vím, že to tak velmi často funguje (a nebo okolnosti zrovna klapnou tak, že to minimálně člověk jako funkční může vnímat) , ale jak k tomu přijde třeba novorozeně, které – kolipa chyb asi stihlo nasekat? – marodí, bojuje… jestli rozumíte. Jen mi neříkejte, že na něj špatné domněnky, chyby v komunikaci, v sebepojetí, atd. skočí z matky, to bychom pak mohli věřit, že země je placka a táhnou ji sloni : ). Vítejak… Jsem otevřená prakticky všemu, ale nejvíce racionálním souvislostem – které klidně mohou být i tam, kde to zavání čistými smyšlenkami.
Četla jsem to několikrát a asi jsem měla dnes málo kafe…syn je autista, to za to může nevyváženost naší rodiny? To jsem byli vinni my a dali muto do vínku???
Magda
Prostě upřimně a to je dnes vzácnost:-) Předpokládám, že pí Dr. napsala i o odběr na chlamydie?
Objevila jsem vás náhodou a ráda se budu vracet:-)
Je vidět, že v domě bydlíte, což je super. Uhlazené, uklizené a bez lidské duše je bydlení smutné a studené……bára.kára
Když nakouknu k jiné Lucii, přestávám žít a začínám ulízet,
když nakouknu k vám, přestávám uklízet a žiju.
M-
Díky!!! Zrovna dnes jsem fotila (ten náš binčus) tu zabydlenost, která mi tolik chybí v seriálech, tam je vždycky vše perfektní, i totální lůzři mají krásnou a skvěle vybavenou domácnost. Mám dvě malé děti a uklizeno je u nás ráno a večer a mezitím se snažím chaos alespoň trochu minimalizovat…,ale co,aspoň že je legrace
Přeju Stele hodně sil na boj s bacilem!
Proto mám Váš blog ráda, pro tu upřímnost a takovou nějakou všednost (v nejlepším slova smyslu…). Já teda ad potřebuju, ok, kočičí chlupy, sem tam vlas, ale nadýchané polštáře a časopisy v lajně mě uklidňují… Bydlela jsem rok v bytě, kde tohle nezáleželo na mně a za celou dobu jsem neudělala jediný obraz…
Kašel – chrblala jsem předloni od září do února, od alergo po kardio mi nikde nic nenašli. Na jaře jsem přestala. Prý nervy… Tak ať je brzy lépe! P.
Lucie, jste upřímná, i já budu. Tenhle "chaos" by mě zabil. Asi jsem otrokem pořádku nebo co, ale večer se mi těžko usíná, když mám doma binec a ráno o to hůř startuje. Samozřejmě ne vždy mě ty vyjde, ale pro svůj klid a pohodu …… Naštěstí máme malý byt 🙂