Bez retuše

18 Responses

1. Lucie, nebýt ty válenky v záběru, vypadá to naprosto organizovaně – žitě. Ne odžitě! : ).

   Stela – nápad – nemá parazita?
   Zjistí se to z krve, pokud se to pošle na patřičný rozbor, tedy.

   Známá měla kašel kašel kašel kašel, proklepli ji zleva doprava, nic, až pak objevili zapouzdřelou TASEMNICI na plicích. Odčervili ji, a dobrý.

   Nelekat se, parazity máme každej, zelenina, ovoce, zvířata… a zapouzdřet se uměj kdekoli. I na srdci. I na mozku. A to je skoro symbol.

   Tak dobrou : ).

   1. Měla by mít rozbor na parazity, štítnou žlázu, černý kašel … sama jsem zvědavá, co z toho vyleze 🙂 Ale díky za tip a pochvalu stylistky!

2. …a uměj i člověka uvrhout do depréze. Říkala mi kamarádka odbornice.
   /Jo, a zelenina, ovoce – to ne jakože mají taky parazity, ale jakože parazity máme ze špatně umytého ovoce a spol./

3. Z mého pohledu máte doma krásně naklizeno! U nás běžně není ani kam šlápnout, ale nechává mě to klidnou. Chápu dětský tvůrčí nepořádek. A vy musíte mít čisto, když Stela leží na zemi. 😉 Líbí se mi ty nakročený boty! Ani to není stylizace? 🙂

   1. Tak to mě pobavilo! Stela se totiž zula až asi po dvou hodinách, co jsme přijeli od doktorky a co si ustlala na zemi 🙂 Takže z kozaček rovnou do peřin.

4. Zabloudila jsem sem náhodou a fotky nepořádku mě pobavily. Jednak je vidět, že máte krásné bydlení a hlavně, že je zabydleno. Když jsou v domě děti a ten dům je uklizený, je něco špatně. Čas věnovaný dětem je účelněji strávený, než čas věnovaný smýčení. … A když přijde návštěva udělá se (jak říká moje známá) "potěmkin" a jsme "happy".
   Přeji pohodu při sledování olympiády, též se těším.

   1. Jednak zdravím paní blogovou domácí – dobrý den, Lucie – jo a držím palce, ať výsledky pohnou události kupředu a k lepšímu! (znám a vím) – a mooooc zdravím Věrčinu známou a heslo POTĚMKIN!!! Je to nádhera, ty stejné myšlenkové Prčice, tedy pochody:-)))) Já to tak totiž říkám taky!
      Mě se to ale jednou vymstilo v reálu, kdy dorazila exskorotchyně, já naházela venkovní binec do skříně a jala se konverzovat…babi seděla ČELEM k oné pandořině skříňce, a jak mluvila mluvila, skříňka se otvírala otvírala a v půlce její věty se Potěmkin v plné parádě vyvalil ven:-))))))
      Náhodou to dopadlo v poklidu:-))
      Magda

5. Konečně normální fotka…já už trpěla komplexem méněcennosti, že je u nás vždy doma jak po výbuchu…všude načinčané domácnosti, polštářky v lajně, serepetičky…Lucie, zvedla jste mi sebevědomí a po návratu z práce se nedám na úklid, ale lehnu si s čajem k olympiádě 🙂

6. já věřím, že jak uvnitř tak navenek, že to čím a jak se obklopujeme zrcadlí naše nejvnitnější Já:) já si v chaosu neodpočinu, potřebuju souladnost,jak uvnitř tak okolo..ve vztazích i pohledově:) není to o naklizenosti-pro mě= nedobrovolná potřeba být "dokonalí" a nedělat "chyby" ale miluju pohled na souladné detaily..tak jak je to i v přírodě..ne bonsai,ale divoká třešeň:)…asi tomu nebudete nakloněná-vytvářím si tu domněnku, podle toho, co čtu,ale většina ne-mocí má mentální příčiny…je to zpráva, poselství zevnitř, skrze tělo,abychom dál ne-mohli-tedy ne-moc, dělat co děláme a volit si myšlenky, které si volíme..tím, že ty zprávy západní medicina potlačí léky ,operacemi a pod, protože ona neumí léčit příčiny,ale jen potlačovat následky, tak musí ty zprávy přitlačit ve větších ne-mocech…lepší je naslouchat dobrovolně, preventivně než pod tlakem nutnosti…ale k tomu je potřeba věřit, že nejsme jen hmota-tělo, ale něco víc – napsala bych duše,ale nechci vás odradit rovnou:). a že to víc-duše se snaží komunikovat – a z lásky k sobě naslouchat sobě:)…když je nemocné dítě, je nemocná rodina..děti zrcadlí rodině,aby mohlo dojít ke změně..děti vidí pod povrch..a vidět pod povrch, pod nastavené k vidění, je tížící….nechci vás tlačit nikam, jen je těžké vidět ne.mocné děti, které se snaží,ale je nikdo neslyší….přeju radostný dny:)Káťa

   1. Káťo, vlastně souhlasím s vámi – vím, že to tak velmi často funguje (a nebo okolnosti zrovna klapnou tak, že to minimálně člověk jako funkční může vnímat) , ale jak k tomu přijde třeba novorozeně, které – kolipa chyb asi stihlo nasekat? – marodí, bojuje… jestli rozumíte. Jen mi neříkejte, že na něj špatné domněnky, chyby v komunikaci, v sebepojetí, atd. skočí z matky, to bychom pak mohli věřit, že země je placka a táhnou ji sloni : ). Vítejak… Jsem otevřená prakticky všemu, ale nejvíce racionálním souvislostem – které klidně mohou být i tam, kde to zavání čistými smyšlenkami.

   2. Četla jsem to několikrát a asi jsem měla dnes málo kafe…syn je autista, to za to může nevyváženost naší rodiny? To jsem byli vinni my a dali muto do vínku???
      Magda

7. Prostě upřimně a to je dnes vzácnost:-) Předpokládám, že pí Dr. napsala i o odběr na chlamydie?

8. Objevila jsem vás náhodou a ráda se budu vracet:-)

9. Je vidět, že v domě bydlíte, což je super. Uhlazené, uklizené a bez lidské duše je bydlení smutné a studené……bára.kára

10. Když nakouknu k jiné Lucii, přestávám žít a začínám ulízet,
    když nakouknu k vám, přestávám uklízet a žiju.
    M-

11. Díky!!! Zrovna dnes jsem fotila (ten náš binčus) tu zabydlenost, která mi tolik chybí v seriálech, tam je vždycky vše perfektní, i totální lůzři mají krásnou a skvěle vybavenou domácnost. Mám dvě malé děti a uklizeno je u nás ráno a večer a mezitím se snažím chaos alespoň trochu minimalizovat…,ale co,aspoň že je legrace
    Přeju Stele hodně sil na boj s bacilem!

12. Proto mám Váš blog ráda, pro tu upřímnost a takovou nějakou všednost (v nejlepším slova smyslu…). Já teda ad potřebuju, ok, kočičí chlupy, sem tam vlas, ale nadýchané polštáře a časopisy v lajně mě uklidňují… Bydlela jsem rok v bytě, kde tohle nezáleželo na mně a za celou dobu jsem neudělala jediný obraz…
    Kašel – chrblala jsem předloni od září do února, od alergo po kardio mi nikde nic nenašli. Na jaře jsem přestala. Prý nervy… Tak ať je brzy lépe! P.

13. Lucie, jste upřímná, i já budu. Tenhle "chaos" by mě zabil. Asi jsem otrokem pořádku nebo co, ale večer se mi těžko usíná, když mám doma binec a ráno o to hůř startuje. Samozřejmě ne vždy mě ty vyjde, ale pro svůj klid a pohodu …… Naštěstí máme malý byt 🙂