1/5 Riomaggiore – Tady se chci příště narodit!

Poznámka na úvod: Nevím,
kdy vy budete číst tento příspěvek (= kdy narazím na kavárnu
s připojením), ale tady je úterý večer, zrovna hrajeme fotbal
s Řeckem a vyhráváme! Sledujeme to v pouliční kavárně, která je
skvělá, leč bez internetu. Mám rizoto s mořskými plody a fakt to báječně „smrdí“
mořem. Počasí je příjemné, žádné vedro, ideální na výlety. Jen Stela by tuhle
naši chodící dovolenou nejraději reklamovala. Chce se koupat v moři, takže
tak činí odpoledne. Ale vlny jsou tak obrovské, že si do nich troufnou jen
surfaři, blázni a ona. Dnes ji jedna vlna smetla, ale naštěstí to dobře
dopadlo.

Riomaggiore – první
z pětice měst Cinque Terre.

Nádhera! Hned po
vystoupení z vlaku mám šok. Od prvního pohledu vím, že tady bych uměla žít
a psát, a v duchu okamžitě vymýšlím pohádky, jak to udělat. Mimochodem
Italové mají neuvěřitelnou spoustu vlastních tv stanic a programů, takže
tipuju, že i průměrný scenárista se tu musí božsky uživit. Naučila bych se
kvůli tomu italsky!

… aspoň vidíte, že to se
mnou fakt zamávalo.

Žije tu spousta starých
krásných lidí, obdivuju jejich fyzičku. Auta se sem nedostanou, všechno se
obstarává pěšky. Jsou tu strmé ulice a spousty schodů. Ale ty výhledy! Ty
uličky! Okamžitě si vybírám „svůj“ byt. Jsou jich desítky. Všude se mi líbí.

Jsou místa, kde bych
dokázala být ještě víc sama sebou než jsem.

A je jenom pár míst, která
bych vyměnila za Kokořín.

Riomaggiore je horkým
favoritem.