Vstup na výstavu 100 let slovenského dizajnu je (nechtěně) ukázkou normalizačních let. Pobavily mě bakelitové dveře se starými plakáty a před nimi dva staré popelníky na noze. Pak vyjdete tři patra po nebezpečně vyšlapaných schodech (zčásti staré linoleum, pod ním už nebezpečně se drolící kamenná podlaha) a jste tam! V jiném světě. Toaleta bohužel žádná, zato vstup zdarma.
Výstava připomíná výrobky, které jsme měli všichni doma, protože tenkrát nic jinýho nebylo. Zajímavý je, že dneska je všeho habakuk a stejně máme ty domácnosti podobný. Díky Ikee, Tchibu a dalším velmocem.
Ale plakáty jsme dělali úžasný! Výtvarná díla. Však se taky dnes dražej za velký peníze. Srovnejte je s dnešní produkcí. Tam je jasně vidět rozdíl mezi uměním a komercí.
4 komentáře
Ta hnědá plisovaná cukřenka! Kam se poděla? Není to tak dávno, co ji ještě máma používala. Byla doma nejmíň dvacet.. třicet? let… Ivča
Len to horské slnko sme mali.
Poznáš, Luci?:
https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/14147/136677
Obě babiččiny cukřenky, to je mazec!
Magda
Návrat v čase.Některé věci byly fakt hodně ošklivé:), ale třeba ty smaltované konvičky nemají chybu.
A ty autíčka…to mi připomnělo návštěvu muzea autíček a hraček v Přísece – super!
I.N.