Pořád to říkám. Co si vánočně neužiju do Štědrýho dne, to nebude.
Letos jsem o svátcích neviděla celou ani jednu pohádku, ani jeden film. Pár vánočních návštěv bylo fajn, jinak děláme a řešíme spíš běžné věci. Ivan vaří jak o život. Procházky se psem. Peru Stele, protože v její garsonce jí nic neschne a rovnou plesniví. Překvapila nás dopisem pod stromečkem, dostali jsme ho všichni a každý zaslzel. Nicméně dojetí vždy trvá jen chvíli a ráno je krasavice opět na zastřelení. Štědrý den se zvrhnul v mejdan, končilo se v půl čtvrté ráno s karaoke v televizi Šlágr. Já teda nevydržela, ale I. se svými dětmi ano. Jsou stejní pařiči jako on. Silná trojka. Aspoň že já to svou nudností vyvažuju.
Cíleně jsme viděli jen pokračování Home for Christmas, líbilo, ale už to není pecka jako loni. Někde je až cítit, jak za cenu originality tlačili tvůrci zbytečně moc na pilu. Nicméně pořád velkej nadprůměr. Řešit pětinásobnej orgasmus u vánoční večeře … kdo z nás to zažije?
