Pes se má nejlíp. Já včera do půlnoci psala scénář, do jedné mailovala (bez toho prvního „a“ by to bylo lepší), ještě ve tři jsem nemohla usnout a ráno v půl osmý vstávala, zatápěla a sedala ke scénáři. A paralelně s tvůrčí prací řeším svoji smlouvu. S protistranou (dříve kamarádem) jsme po několika týdnech došli k tomu, že chcete-li se s někým nenávidět, zkuste spolu nějakou smlouvu uzavřít. Navíc autorské právo je velmi choulostivé, člověk si musí dát pozor, aby mu za špatně napsanou větu ve scénáři nepřišili náhradu rozestavěného ateliéru, protože někdo tu větu špatně pochopí a místo zámku do dveří postaví zámek (báječně tohle dokumentuje film Trhák). Nakonec taky můžete zjistit, že i když my, klienti, jsme na všem dohodnutí, v patře nad námi zuří válka advokátů, kde už nejde o to, co chce klient, ale kdo si z toho druhého víc urve. Takže jsme ráno naše advokáty prosili, ať už do smluv nepřidávají žádné pojistky pojistek a pojďme to proboha podepsat!
P.S. Podobnost s jakoukoli mojí smlouvou je čistě náhodná. Mám podepsanou mlčenlivost.