„Helská kosa“ je poloostrov, který na mapě opravdu připomíná kosu. Je dlouhá 35 km. V nejužším místě je její šířka pouhých 150 m, v nejširším se pohybuje okolo 2-3 km. Pláže jsou tedy podél celé kosy. Některé jsou turistické, ale když chcete, vždycky najdete kus divočiny jenom pro sebe. Zejména když není vedro a turistická sezona.
Silnice vede prostředkem poloostrova a kopíruje ji cyklistická stezka, takže na kole projedete celou kosu tam a zpět. Pokud vám teda nevadí jet v peletonu. Jezdí tu tolik lidí, že pokud je hezky, je prakticky nemožné, abyste jeli sami. Neustále buď někdo dojíždí a předjíždí vás, nebo vy jeho.
Silnici od moře oddělují lesy, kterými můžete jít nebo jet na kole na všechny pláže. A vyzkoušíte si, kde se vám líbí. Lesy jsou momentálně plné hub, které my nesbíráme, protože jednak nemáme s sebou sušičku, druhak tu nevaříme a třeťak kvůli zahovnění. Kultura zachodowa tu jest dost primitivní a okraje lesů a houští jsou plné hromádek a toaletních papírů. Včetně okolí památek.
V tomto směru je tu dost kontrastů – panenská příroda, když poodjedete dál, a nechutné kouty podél cest a silnic. Ale víte jak. Civilizace se kvůli mně na 14 dní nezmění, to je proces. Buď ho akceptuju, nebo si budu pořád na něco stěžovat. My jsme tu spokojení. Vydržela bych tu klidně ještě měsíc.
Včera jsme měli výročí svatby – 33 let. Já jsem ho oslavila prací, Ivan si půjčil kolo. Máme štěstí, že nám nevadí mít vlastní program. Večer ale byla společná večeře, to zase jo.
Krásný časy máme.
