Čtu

Je tady pátek a s ním pár tipů na dobré čtení. Já dnes odjíždím do Liberce k mojí sestřenici, kde budeme s I. trávit víkend. Strašně se těším. Zítra pojedou všichni kromě mě na kolo a já si budu o samotě psát v jejich krásném švýcarsky čistém domě s nádhernými výhledy do zeleně. Vyfotím. Hrozně ráda píšu v cizích bytech.

Robinsoni a donkichoti – další kniha Aleše Palána a fotografa Karla Cudlína o neobyčejných osudech lidí, kteří žijí s nálepkou podivín. Tyhle knihy kupuju svému tátovi, který se v nich (právem) vidí a nejradši by bydlel v lese zahrabaný v listí. Jenže to si musí člověk uvědomit včas, oprostit od všeho (i majetku) a prostě jít … Někdo si tuhle cestu vybere, na někoho zbyde.

Třešně v rumu – výborná kniha, trochu deníček, trochu cestopis. Martina se rozhodla, že pojede s dědou komunistou do jeho země zaslíbené (Kuba), aby ho konfrontovala s jeho představami o nejlepší zemi na světě.  Děda si zabalil troje trenýrky na měsíc …

Umění, kterému nikdo nerozumí – bezvadná kniha, která odhaluje okolnosti vzniku (a přijetí) některých výtvarných děl. Je zajímavé sledovat, co umělce vede k jejich tvorbě a jak ho pak vidí normální lidi.  Tahle kniha jde u našich návštěv z ruky do ruky.

Jak si dělat chytré poznámky – miluju nakladatelství Melvil, průběžně si od nich kupuju osobnostně rozvojové knihy, které pro mě mají punc dobrého výběru a překladu. Tentokrát jsem si vybrala tuhle knihu, protože jsem zjistila, že jsem za život popsala tunu papíru různými poznámkami, které pro mě mají přesah na spoustu let. Kdybych je ovšem našla. Neumím je uspořádat, udržet si je, pracovat s nimi. Nakládám s nimi tak volně, že se to skoro rovná vyhazování do koše. Když je pak potřebuju, nemám je.  Pokud vy sami máte dobrý systém na psaní poznámek, dejte mi vědět!

Duši, tělo opatruj – srdcovka. Úžasné postřehy z těla, hlavy a srdce české spisovatelky Edy Kriseové. Stárnutí. Psaní. Samota. Orgasmy. Vzpomínky. Naděje. Z této knihy si udělám chytré poznámky. Jsem po nich hladová.

Krásný víkend, ať už s knihou, či bez.