Dva měsíce utekly fakt rychle a už ho máme zase doma. Akorát má, náš cestovatel, jet lag. Snad se brzy srovná. Za dva roky svýho života toho nacestoval jako já za celej život. Vždycky mě baví diskuze, jestli je dobrý, aby malý děti cestovaly. Zásadně proti jsou vždycky matky, který samy necestujou, a naopak. Já …
Dnes bych se na příspěvek asi vykašlala, protože byl velmi výživnej den – o tom až v plný síle zítra. Ale náš drahej Tobi má dnes druhý narozeniny, takže si to sem musím napsat, blog je zároveň moje rodinná kronika. Volali jsme mu do AU, že až se vrátí domů, bude tu na něj čekat …
Máme úplně všechno. Šťastné a veselé!
Dnes předávám dítě. Zdravý, čistý, najedený, šťastný. To je moje maximum. Mise splněna.
Miluju září. Ale těším se, co přinese říjen. Už je mi večer občas trochu zima. To je nádhernej pocit. Ráda se zaklepu zimou. Tobias dnes předán druhý babičce, která předtím šla ještě ráno běhat s prostřední dcerou do lesa. Dnešní babičky jsou holt na hony vzdálený Boženě Němcový. Jakmile jsem dítě odevzdala, čtyři hodiny jsem …
Ano, ty dny jsou takový jednotvárnější. Ráno se jdeme dívat na vlaky, pak na klouzačku, svačina, spát, oběd, na vlaky, na klouzačku, svačina, se Cherry, hračky, vana, večeře, spát … takhle nějak to plus mínus probíhá. Někdy si v noci hrajeme, někdy spíme, někdy čučíme v mobilu na pohádku (psssst), taky si čteme … Včera …
Mladí odjeli na týden pryč, takže se ze mě stala hlídačka na plný úvazek. Občas se prostřídáme s druhou babičkou (stejně starou jako já), ale základna je u nás. Fandím tomu, když rodiče občas někam vyrazí bez dítěte, je to ohromně potřeba. Minimálně proto, aby zjistili, jestli ještě umí být spolu sami, což je po …
Chodíme se spolu dívat na vlaky. Hrajeme si na písku. Vaříme spolu. Jsme spolu. Když můžu, nikdy neodmítnu hlídání. Stává se z něj velkej pohodář. Přála bych mu, aby mu to vydrželo. Je to dar. Pro něj i pro všechny kolem. Minulý týden jsem zkolabovala z vedra, místo žaludku jsem v břiše měla rozžhavenej šutr. …
Jakmile doma probíhá nějaká tvůrčí činnost, obrátí to naši domácnost vzhůru nohama a nikdo pak nechce uklízet. Takže je to na mně. Já v tom nejsem taky moc dobrá a často si připadám jako námezdní síla. Občas se i rozbrečím, ale nikdo mě nebere vážně. Hrozně ráda bych Stelu naučila, že je dobré povinnosti řešit …
Naše chodba by mohla vyprávět. Hlavně děti ji milujou, protože odjakživa se tu může jezdit na čemkoli, hrát vybíjená, fotbal, psi se tu kočkujou, králík tu bydlí, kdyby sem nasněžilo, tak se tu jezdí i na lyžích. A když hlídá Tobíse Stela, vždycky vymyslí nějakou ptákovinu. Jako třeba bednu od hraček na skateboardu. …