Konečně doma. Do Thajska už nikdy, ani kdybych vyhrála první cenu za nejstupidnější telenovelu, tak tam nejedu (sošku si v tom případě nechám poslat poštou na dobírku). Nemohla jsem psát celou pravdu, protože rodina by doma asi zešílela. Hned na začátku dovolené jsem se otrávila jídlem. Nebo vodou. Nebo něčím. Nemohla jsem sedět, ani ležet, …
Jsme v Bangkoku v Čínské čtvrti v obřím hotelu Grand China, je něco po šesté večer (vy máte o šest hodin míň). Čekáme tu na letadlo, poletíme ve dvě v noci s mezipřistáním v Dubaji. Strávili jsme tu poslední den s Kryštofem a Monikou, ti odletěli před hodinou. Poslední společný oběd – a zase prázdno. …
Na poslední dny pobytu už nemáme ubytování, do vily se stěhují noví hosté, tak improvizujeme. Jeden den jsme strávili v nádherném resortu nad městem Chaweng, který je jen pro 20 hostů a majitelé jsou Francouzi. Překvapivě má jen tři hvězdičky, ubytování není drahé, ale místo mají jen na jeden den a noc. Bereme. Říkáme si, …
Opravdu thajskou kuchyni, aby člověk pohledal. Buď musíte jíst u cesty street food (ale i tam už Kryštof vracel zkaženou polívku a žádného sorry se nedočkal) nebo se pídit. Většina restaurací je totiž turisticky thajská, autentičtější jídlo jsme u Thajců jedli například v Sydney. Kvůli obvyklým potížím, které neminuly nikoho z nás, nakonec hledáme restaurace …
Knihu jsem přečetla během nedělního dopoledne, kdy ostatní šli na slony. Možná pro někoho nepochopitelné – ale vidina volného dne s knížkou u bazénu má pro mě větší váhu než slon. Dost se mi líbila, rychle a dobře četla. Od sloupků, které po šest let vycházely v Elle, jsem příliš nečekala, ale zaujaly mě moc. Ráda doporučuju. …
Doprava – foceno z auta. Kamkoli se přemístit pro mě znamená trauma. Má se tu jezdit vlevo, ale jezdí se, jak to jde. Musíme dávat neustálý pozor, protože ne všichni mají světla, neexistují přechody pro chodce a taky psi vejdou do vozovky, kdy se jim zlíbí … Na jedné motorce tu jede až šest lidí, …
Přes RBNB si pronajímáme domek v tropickém lese. Jen pár desítek metrů od hlavní rušné silnice se nachází ráj. Aspoň nám to tak připadá. A cena je nižší než za minulé ubytování, které nás přestalo bavit. Největším problémem je všude hygiena, jednou jsem sledovala číšnici a ta jediným hadrem otřela tolik různorodých věcí, že jsem nevěřila. …
Ráno vstávám v šest, jdu se podívat na moře a pak si zaplavat do bazénu. Jsem tu obvykle sama. I na snídani, která je od půl sedmé. Hosté víc využívají bazén, moře není moc čisté, ani modré jako na obrázcích z cestovky. Je to prý tím, že v tuhle dobu je tu horší počasí, není tak jasno, občas …
Je pátek, 4 ráno, nabíháme před hotel, kde na nás má čekat objednaná dodávka. Taxikář ovšem přijel s normálním taxi, do kterého se 5 lidí + bagáž nevejde. Proto jsme si velké auto objednávali už včera, sehnat dodávku je problém. Taxikář se všelijak vymlouvá, Kryštof už na něj řve, včera nám ukazoval úplně jiné auto, tak …
Dopoledne památky, chrámy a „spící Buddha“. S rikši a taxikáři musíte okamžitě smlouvat, za kolik vás kam dovezou, občas je to hodně nepříjemné. Ceny se liší až několikanásobně a není to o tom, že mají radost ze smlouvání. Stal se z toho drsný boj. I když jsem se zařekla, že rikšou už nepojedu, pořád to je nejrychlejší …
Buddha, pařba a hotel, ve kterém jsme nebydleli Pokračovat ve čtení »