Jsou worshopy pro děti, ze kterých mám největší radost já. V Trafogallery se v sobotu konala výtvarná akce pro děti mezi obrazy Michaela Rittsteina. Mého oblíbence. Takže já jsem tam jen půl hodiny seděla a koukala na obraz. Stela s Tobísem kreslili, ale brzo ho to přestalo bavit, páč radši po něčem leze nebo si chce …
Pověsila jsem ten obraz trochu našikmo. Myslím tu fotku s obrazem, protože obraz bohužel nevlastním. Ten se pouze vystavuje v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově. Už teď závidím tomu, kdo ho jednou bude mít doma. Rittstein je totiž moje láska. Pár dní jsem teď sama, což provází děsná nedisciplinovanost. Do tří do rána píšu, nebo …
Už jsem to nutně potřebovala. V neděli večer představení, Dejvické divadlo má letní scénu u nás za polem, nicméně vstupenky jsme sehnali přes kamaráda, protože předprodej jsme nestihli. A byla to velká paráda. Vražda krále Gonzaga v režii Jiřího Havelky (Vlastníci). První půlka představení vypadala jako improvizace, kde každý z herců mluvil o sobě a tom, …
Je to pro mě slavnostní chvíle. Chci vám představit nový seriál v Marianne bydlení, který jsme půl roku vymýšlely se šéfredaktorkou Karolínou Hůlovou. V každém čísle bude jeden díl – rozhovor se zajímavou ženou. Jejich výběr je čistě intuitivní a ode mě tak trochu sobecký. Díky volnosti, kterou mi redakce dala, mohla jsem se seznámit …
Nejsilnější příběh, který jsem letos četla, je Potkat anděla. Vyšel v nákladu 90 kusů. Nemá žádný link, seženete ho možná jen na dotaz v zajímavém malém nakladatelství Bylo nebylo. I já jsem knížku měla jen půjčenou. Považuju za mistrovský um odvyprávět v pár větách hluboký (zřejmě vlastní) příběh. Nemá tečku, protože je stále žitý. Přečteno za …
Na dnešek jsem se hrozně těšila. Na rozdíl od mého muže. Nastala totiž akce, po níž jsem volala už minimálně dva roky. Stěhovali jsme sochy na zahradě na jiné místo, aby dostaly novou energii a my taky. Umístění jsem nechala na Ivě, jejich autorce. Ona vlastně prohodila bojínek (to jsou ty „špízy“) za Držkopády (sochy). …
Přesně tolik jsme včera dali za dvě výstavy ve třech lidech (a to Stela je studentka). Kultura je drahá, ale je nutné ji podporovat, protože jinak zhyne(me) na úbytě. Nicméně já ušetřím na jiných věcech (svačina s sebou), ale oni dva k dobré kultuře potřebují i dobré jídlo. Takže většinou ještě jdeme na někam na …
Dnes konečně ne vedro. Snažím se psát. Včera jsem skoro celý den vyřizovala administrativu. Ne, nejsem v tom ani trochu dobrá. Pravidelně mi úřednice volají zpátky, abych něco doplnila, vysvětlila apod. To fakt není tvůrčí. V sobotu jsem u našich natírala police a slepovala polystyrenový podhled, který se utrhl. Tyhle údržbový práce mají jen krátký …
Dnes repete. Znovu do Libčic nad Vltavou, cestou dobrý oběd. Tentokrát máme vstupenky přes internet a koná se komentovaná výstava. Prostory krásné, výstava malinká. Vlastně jen kresby sester, což mi ale nevadí, protože jsem naživo ještě nikdy neviděla žádný jejich obraz. Jsou prý hlavně v soukromých sbírkách a galeriích. Jediné, co opravdu bylo hodně od …
Kvůli koronaviru mám slušnej kulturní absťák. Včera byla vernisáž výstavy „Z domácího archivu“ sester Válových v unikátním prostoru bývalých šroubáren v Libčicích nad Vltavou. Takže jsem hned dnes hnala Ivana a Stelu, abychom tam jeli. Bohužel výstava zavřená, protože je jen na objednání, otevírá se většinou ve středu a neděli s komentovanou prohlídkou. To mi …