Nevím, kudy do toho.
S sebou na Lipno jsem si vzala jen jednu knížku, že jako budu mít tolik jiného programu a jedna mi stačí. Je to ta, kterou napsal scenárista a je o scenáristovi. Už po pár stranách jsem litovala. Ale protože jsem neměla nic jiného na čtení, dočetla jsem ji do konce. Dostavilo se to, co jsem čekala: deprese ze čtení. Nesnáším, když mám na výběr, nikdo mě nenutí číst a já to přesto dělám i s vědomím, že na konci budu litovat. A taky, že jo. Je to sice brilantně a poctivě napsaný příběh několika lidí, ale je beznadějný. Aspoň já jsem si z něj vzala jen to, že ať člověk dělá dobré skutky nebo špatné, stejně špatně dopadne.
Okrajově tam byla velice přesně vylíčena i situace a prostředí českých scenáristů, v němž se dá přežít jen s pomocí alkoholu, antidepresiv a blázince. Jenže já taková nejsem. A nemůžu číst ani takové knihy. Jakmile mi čtení nedá nějakou naději, jsem zklamaná. Proto nečtu ani tolik oceňované autorky jako je Radka Denemarková nebo Herta Millerová. Ale příběh není jen o scenáristovi, je i o těch, co pracují s postiženými, chtějí jim pomoct a přitom zničí sami sebe, o cizincích, kteří u nás pracují a jsou vydíráni, o zkorumpované cizinecké policii …
Takže jsme si v ten večer, co jsem dočetla, na rozveselení pustili na dvd film Viewegha a Hřebejka Svatá čtveřice, který česká kritika odsoudila a pohřbila. Jako vyprošťovák zafungoval skvěle. První čtvrtinu jsme se dokonce dost smáli, ale pak děj i příběh hodně padá. Pro ty, kteří netuší, o čem film je, tak se dvě manželské dvojice dají dohromady. I sexuálně. Nahoty a sexu je tam tolik, že jsem teda herce chvílemi litovala a občas jsme zakrývali oči nejenom Stele, ale i babičce.
Ráno otevřu Hospodářky, tam jsou kulturní události roku. Mezi nimi se dvakrát objeví tato kniha. Jednou ji chválí právě Hřebejk, že se mu líbila a jak by si přál umět něco takového natočit. Čili drobná paralela by tu byla. Ale za mě ať radši točí ty naháče.
Pokud někdo Lístek na cestu z pekla přečtete, budu ráda, když se se mnou podělíte o zážitek. Vítám zejména ty opačné než jsem měla já.
0 komentářů
… a ja Vam ho doporucovala 🙁 libil se mi.
Neznam prostredi televize, tak jako Vy. Hrebejk je mi protivnej a stejne tak Viwegh. Listek na cestu z pekla se mi libil uz jen proto, ze ukazal i tem co to nechtej nebo neumi pochopit jakou moc nad nami maj media.
Tak snad Vam muzu doporucit knihu – http://www.kosmas.cz/knihy/172463/stolety-starik-ktery-vylezl-z-okna-a-zmizel/
je k zasmani a bez nahacu.
hezky vecer M.
Díky, zkusím. Mimochodem, kdysi jsem dostala cenu za adaptaci exilové knihy Lenky Procházkové Růžová dáma a hlavní hrdince se říkalo Kytka. Je to dodnes jedna z mých nejoblíbenějších postav a knih. Syrová, dopadne to špatně, ale zážitek úžasný. Neumím říct, jestli je to ve stylu psaní … asi ano.
Knihu – ruzova dama zkusim najit a precist. Za cenu Vam gratuluji.
Je tolik knih a tak malo casu. ted ctu Havana blues (Daina Chavianova)
– rikam si, ze jsme se za komousu jeste meli hezky v 80-tejch, ale i tak stacilo na vzdy
a docetla jsem http://art.ihned.cz/knihy/c1-58283350-jakuba-katalpa-nemci
rovnez doporucuji – vzdycky si rikam v jaky nevodomosti jsme zili – Sudety
kytka – jsem uz 20 let – pracuji s kvetinami
Díky za tipy, ta kniha měla asi větší význam právě v těch 80-tejch, ale pro mě znamená konkrétní mé vlastní vzpomínky a budu ji mít ráda asi navždycky.
Mně se to líbilo ohromně. Na to že je autor ročník osmdesát devět, kolik mu tak může být … patnáct ?!? … :o). Bavila mě především ta intenzita, s jakou na mě všechny ty příběhy chrlil. A některé jeho hlášky byly hodně vtipné. Pro mě – můj nejlepší "loňský" vánoční dárek.
Je mu asi 23, fakt výkon na ten věk, to mě taky porazilo. Hlášky výborný … ale ta naděje … já ji tam prostě potřebuju.
To chápu, ale moje moravskoslezská duše tohle ustála .. :o).
já tu knihu nečetla, tak neumim říct názor, resp.žádnej nemám, ale lituju tě Lucie, žes neměla počem jiném sáhnout. Já jak se prvních dvacet třicet stránek nechytnu, tak pak už ta knížka u mě nemá moc šancí na dočtení… A dost zhusta se mi nedaří dočíst právě oceňované knihy. Tak ani nevim, jestli si tuhle mám opatřit nebo ne 🙂
Já ti ji v pondělí pošlu. Jsem zvědavá, co na ni řekneš. Ale obecně si myslím, že není pro autora lepší reklama, než když jeho dílo takhle někdo rozebírá. To mám ráda, proto všechny (z úcty k autorovi) k tomu vyzývám.
Ta knížka mě z popisu hrozně zaujala, děkuju tak za tip, beznaděj mi (v knížkách) nevadí.) o to příjemnější je pak vlastní životní situace:)
To u mě právě neplatí a jak bych ráda, kdyby jo! Kvůli tomu nejsem schopná přečíst hodně knih, které mě zajímají, ale nechci pak na ně myslet. Jsem takovej málo náročnej divák asi.
Lístek na…jsem zatím nečetla. Teď jsem rychle za sebou přelouskala Kobolta a Peníze pro Hitlera, náročné čtení plné hnusu a beznaděje, takže si naordinuju něco veselejšího. Beznaděj špatně snáším, jsem optimista a u knížek plných beznaděje a deprese trpím. Přesto občas neodolám a ze zvědavosti jsem schopná dočíst i tu Denemarkovou. Ke knížkám Lenky Procházkové se vracím, docela mě překvapilo zjištění, že v porovnání s tím, co jsem mezitím přečetla, se mi její knížky pořád líbí a že píše dobře.
Mám to stejně a dokonce se můžu pochlubit, že mě paní Procházková pozvala k sobě domů, takže jsem viděla in natura, co v knihách popisuje (protože taky často píše o sobě, že). Patro pod ní měl byt Václav Havel. Zážitek s výhledem na Hradčany.
Denemarková, Tučková a Soukupová. Žádná z českých spisovatelek momentálně není v lepší formě:)).
Sofie Oksanen, Očista. Letos plný počet bodů. A vím to jen proto, že si pořád vedu čtenářský deníček:))).
A vidím, že u července mám poznámku "na pláž" – Úterní ženy. Ta je plná naděje a radosti! A naválela jsem se při její četbě dost.
http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/item-697
Teď čtu napřeskáčku Tata a jeho syn od Goldflama / už v Respektu mě naladila povídka, jak tata a Ríša vykopali na zahrádce lebku:) – a vůbec jeho knížky pro děti jsou mé osobní české best of/ a nesmírně, nesmírně optimistickou islandskou novelu Výhonek osmilisté růže.
http://art.ihned.cz/knihy/c1-57126390-audur-ava-olafsdottir-vyhonek-osmiliste-ruze
Čtení a čtenářkám v roce 2013 třikrát zdar! zdar!! zdar!!!
Marc.
Tomu říkám nabídka! Nejvíc mě zaujaly Úterní ženy. Chtěla bych se taky válet!
🙂